Umělecká díla v Kongresovém centru Praha

Zajímá Vás, co se skrývá pod slupkou obří budovy ze skla a hliníku? Kongresové centrum Praha ukrývá nejen prostory pro výstavy, kongresy či konference, ale i poklady v podobě uměleckých děl významných výtvarníků. Ze všech 200 uměleckých děl jsou bohatě zastoupena především díla textilní a sklářská, dále pak práce z kovu a volná díla malířská i sochařská. Velký důraz byl kladen také na design a provedení řemeslných a užitkových prvků. Pojďte si prohlédnout a pokochat se těmi nejzajímavějšími. Přečtěte si také článek "Kongresák" skrývá světové unikáty.

Vladimír Procházka

Mezi sklářskými výtvarníky patří Vladimír Procházka k těm nejoriginálnějším. Vladimír Procházka tvořil od poloviny sedmdesátých do konce osmdesátých let skleněné podhledy, které jsou k vidění např. v budově Parlamentu ČR.

Slunce

Dílo ze skla a kovu, které vzniklo ve spolupráci s Petrem a Pavlem Patakiovými, sestává z půlkruhového osvětlovacího tělesa na stropě v úrovni třetího patra a plastiky ve tvaru koule v úrovni přízemí.

Skleněný lustr v Jižním salonku 2

Lustr ve tvaru polokoule je tvořen jednotlivými díly v podobě skleněných „zkumavek“. Původní kulatý stůl a křesla, provedené Ústředím uměleckých řemesel, se dochovaly a spoluvytváří tak velmi působivý autentický interiér.

Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová

Dvojice Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová je ve světovém sklářství opravdový pojem. Od počátečního setkání v roce 1954 se věnovali technologii taveného skla. Jejich dílo je zastoupeno v mnoha světových galeriích a muzeích moderního umění, jejich jména jsou ve světě synonymem úspěchu českého uměleckého sklářství. 

Žena s holubicí

Patří mezi nejvýraznější umělecká díla v Kongresovém centru Praha. Žena s holubicí je vytvořena z ocelového trámu a taveného skla a je umístěna ve foyer před Kongresovým sálem.

František Vízner

Výtvarník, který české sklo proslavil v zahraničí a který byl za svůj umělecký přínos uveden do Síně slávy prestižních cen designu Czech Grand Design. Od roku 1977 až do konce svého života se věnoval volné tvorbě, kde vynikal zejména v oblasti brusu tvarovaného skla.

Skleněný lustr v Jižním salonku 1

Na první pohled upoutá v salonku pozornost dominantní svítidlo zasazené do tvarovaného bílého žebrového podhledu. Tvoří jej stovky drobných dutých skleněných koulí zavěšených na svislých kovových tyčích.

Josef Müller

Josef Müller vystudoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze speciální ateliér textilní tvorby u předního československého umělce prof. Antonína Kybala. V roce 1958 se na rok stal vedoucím gobelínových dílen Ústředí uměleckých řemesel v Jindřichově Hradci. Josef Müller byl příznivcem tzv. autorských tapisérií, které tvořil ve spolupráci se svou ženou Milevou. Tapisérii nevnímal jen jako věrnou kopii návrhu, ale jako něco, co má svůj vlastní výraz. Věřil, že každý gobelín má v sobě kus svého návrháře i realizátora.

Textilní tapeta a koberec v Jižním salonku 1

Josef Müller se snažil najít spojení mezi kobercem a stěnami. Zadání původně počítalo s uplatněním tisku na textilních panó stěn. Protože salonek nedisponuje denním světlem, Josef Müller prosvětlil prostor kombinací teplých a studených bloků tkaniny, které „prolomují“ plochy stěn. Koberec byl zhotoven v dílně ve Valašském Meziříčí.

Gobelín „Jižní Čechy“

Gobelín (250 cm x 640 cm, provedení 1980) v sobě slučuje všechny osobní a profesní zkušenosti vyzrálého umělce. Nacházíme v ní tajemnou zadumanost světa jihočeských rybníků, baladičnost krajiny, zastavení a plynutí času. V námětu soustředil výtvarník všechnu důvěrnou zkušenost náruživého rybáře a milovníka přírody.

Cyril Bouda

Malíř a ilustrátor, profesor na Karlově univerzitě, který se nejprve věnoval malbě obrazů a volné grafice. Ilustroval nespočet knih, zejména těch pohádkových, ale tvořil také vitráže, tapiserie či poštovní známky. Jeho záběr byl zkrátka neskutečně široký.

Gobelín „Praha Hudební“

V gobelínu „Praha Hudební“ (250 cm x 500 cm) jsou zakomponovány podobizny předních hudebních skladatelů – Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka i alegorie jejich největších děl – Prodané nevěsty, Rusalky a Lišky Bystroušky. V pravé části, kde je vyobrazena i většina významných českých památek, jsou podobizny předních umělců z oblasti vážné hudby – dirigenta Václava Neumanna a houslisty Josefa Suka. Tapiserie byla utkána v Jindřichově Hradci.